|
|
1.
Let do New Yorku
- sami bez cestovky, let, vstupní
kontrola, vrátí nás?, falešným taxíkem, o hotelech
2. New York I
- Socha Svobody, Brooklyn Bridge, Times Square,
Empire State Building, City Pass, metro ...
3. New York II -
Obchody, stravování, let
helikoptérou, Central Park, Broadway, dojmy, zajímavosti ...
4. Niagarské vodopády
- popis místa, plavba pod
vodopády, Pittsburgh, Buffalo, americké bufety ...
5. Washington, D.C.
- Bílý dům, problém s kreditkou,
Muzeum kosmonautiky, zběsilá jízda autobusem ...
6.
Cesta do Kalifornie
- popis letu , vstupní
kontrola na letišti
7.
Los Angeles
- dojmy z města a Hollywoodu, Universal Studia
8.
Grand Canyon
- popis, fotky, túra po okraji, let helikoptérou, Glen Dam, Lake
Powel, Colorado, Utah
9.
Bryce Canyon
- nejkrásnější park s oranžovými
jehlany, park Zion, Joshua Tree - stromové kaktusy
10.
Las Vegas
- světelná show, v nočním městě, kasína, Údolí smrti, medvěd v
Sekvojovém parku
11.
San Francisko
- Golden Gate Bridge, Lombard Street, strmé ulice, tramvajky Cable Car, odlet domů
12.
New York - foto
San Francisko -
foto
Washington, D.C. - foto
Niagarské
vodopády - foto
Problém s platební kartou -
Bílý dům -
Dojem z
Washingtonu, D.C. -
D.C.
District of Columbia
Washingtonova univerzita -
Washingtonův monument
a Mall -
Muzeum letectví a kosmonautiky -
Děsivá jízda autobusem
Problém s platební kartou
Sedím doma u počítače a objednávám 3
autobusové jízdenky New York - Washington, D.C. a zpět. Zadám
číslo své platební karty, odečte se 105 dolarů a nic. Žádná odezva,
žádný e-mail s jízdenkami, nic. Za hodinu nic, druhý den nic. Asi jsem
naletěl.
Dochází mi, že problém je hlubší. Nejde jen o 105 dolarů, ale o celý
obsah karty, který někdo odčerpá a za týden se v Americe snadno
ocitnu bez prostředků. Ubytují mne vůbec v hotelu na prázdnou
kartu ?
Bylo týden před odletem a docela jsem se zapotil. Známý žijící v USA na
mou prosbu telefonoval do autobusové společnosti, ale nedovolal se. To
už byl průšvih.
Uklidnil mne však názorem, že nejspíš jde o obyčejnou americkou
nekompetentnost (neschopnost). Jeho slova se naplnila.
Deset dní poté jsme v New Yorku brzy ráno přišli na autobusové
nádražíčko. Pracovník za okénkem mluvil čínsky, neporozuměl mi a odbyl
mne. Zkusil jsem to u jiného okénka, ukazoval jim výpis z účtu, hledali
v počítači, ale záporně kroutili hlavami.
Pak jsem se obrátil na Číňana v obleku s bílým límečkem, který tomu
zřejmě šéfoval. Ten dokonce trochu rozuměl anglicky, pět minut hledal v
počítači a nakonec to vítězoslavně našel.
Vytiskl nám velký papír plný čínských znaků, ze kterých jsme nic nepoznali
- to byla jízdenka. Papír jsme ukázali čínskému řidiči v autobuse a 5 hodin jen
jeli. V poledne vystupujeme ve Washingtonu, D.C. v Čínské čtvrti.
Bílý
dům
Ve Washingtonu, D.C. poprchá
a liduprázdnými ulicemi přicházíme k Bílému domu. Nikde nikdo, obcházíme
Bílý dům dokola a chvilku postojíme na zaobleném chodníku, odkud je známý typický pohled.
 
jižní strana (2004)
severní strana (2009)
Pár metrů za námi se nachází nultá míle
- od ní se měří
vzdálenosti po USA, např. do San Franciska to je vzdušnou čarou 2.865 mil
(4.610 km).
Uděláme si pár obrázků a vcházíme do blízké restaurace za Bílým domem.
Kelímek s půl litrem horké
břečky, které tady říkají káva, přichází v tom chladnu docela vhod.
Dojem
z Washingtonu, D.C.
Člověk by čekal, že v centru hlavního města USA nalezne spleť ulic
ucpanou auty a davy lidí, že projde kolem stovek obchodů, kiosků, prostě
očekáváte pulzující metropoli. Nic takového.
  Centrum
Washingtonu tvoří obrovský volný prostor -
pruh Mall
- na obrázku zeleně, kde nejezdí auta a lidé jsou tak rozptýlení, že je skoro nepotkáváte a připadáte si jako
na vesnici. Když si chcete něco koupit, nemáte kde.
To není
kritika, ale konstatování, že toto
město je úplně jiné než třeba New York.
V tomto turistickém centru nejsou téměř žádné obchody, bistra, ani restaurace, turista obtížně
hledá, kde by si koupil lehké občerstvení.
Pár desítek metrů za Bílým domem začíná krásná obytná čtvrť
v anglickém stylu a sem tam projdete kolem
střežených vládních budov a ministerstev. Po obvodu Mallu pak turisté obcházejí
jedinečná muzea.
1 - Bílý dům 2 - Washingtonova univerzita 3 -
Lincolnův památník 4 - Washingtonův memorial (sloup)
5 - Muzeum letectví a kosmonautiky
6 - Kapitol, zeleně pruh Mall - délka 3 km,
šířka 400 až 500 m,
všimněte si vzájemné viditelnosti bodů 3, 4, 6 a 1
D.C. - District of
Columbia
 Mezi
označením Washington a Washington, D.C. je velký rozdíl a vzdálenost
4.400 km.
Stát Washington
je jedním z 50 amerických států, nachází se na
severozápadě země, sousedí s Tichým oceánem a Kanadou a na jeho území
leží Seattle nebo sopka Svaté Heleny.
Město Washington, D.C.,
hlavní město USA, neleží na území žádného státu, je samosprávným
federálním územím nazývaným District of Columbia
(odtud
D.C., district = okres, oblast). Území má tvar přesného čtverce (s mnoha
výběžky) o hraně 16 km a natočeného rohy ke světovým stranám, Bílý
dům se nachází uprostřed čtverce na průsečíku úhlopříček. Tady je také
největší koncentrace úřadů, vládních budov a také národních muzeí. Na území D.C. platí
odlišná pravidla, např. auta jezdí rychlostí maximálně 25
mil/h = 40 km/h.
Široko daleko neuvidíte mrakodrap, protože žádná budova nesmí převýšit Kapitol vysoký 88 metrů.
v areálu Washingtonovy univerzity
Kapitol - sídlo Kongresu
typická ulice kousek za Bílým domem
Washington, D.C. má jen 550 tisíc obyvatel, z toho 57 % tvoří černoši.
Je to město s největším podílem černošského obyvatelstva. Běloši
převládají v centru, černoši na předměstích. V bufetu na okraji města jsem
byl ojedinělý běloch.
Pro označení města se běžně užívá jen zkratka, tedy v jízdních
řádech se píše D.C., v hovorové mluvě se řekne jen "dýsí".
Otevřel jsem si oficiální stránky
města a na
hlavní straně jsem slovo Washington nenašel.
Washingtonova univerzita
V areálu Washingtonovy univerzity
měli internetovou kameru, ke které jsem se z domova připojoval. Na
vzdálenost sedmi tisíc kilometrů jsem si kamerou různě pohyboval,
přibližoval a sledoval dění v malém parku s altánkem.
Tehdy jsem pojal odhodlání toto důvěrně známé místo navštívit ve
skutečnosti. To se mi dvakrát povedlo, naposled v r.2009. Posadili jsme
se na lavičku a nasáli atmosféru příjemného místa.
Na pravém obrázku je trochu zřetelná zámková dlažba. Na jednotlivých
dlaždicích mají absolventi vyryta svá jména a rok ukončení.
obrázek z internetu
totéž místo v reálu
Washingtonův
monument a Mall
Za vstup do špičky monumentu
se neplatí a návštěvu je nutné objednat na
internetu. Bez objednání můžete zkusit u vchodu vyzvednout volnou
vstupenku, ale nejspíš to bude až za pár dní. Při vstupu proběhne osobní prohlídka,
výtahem
vyjedete do špičky ve 169 metrech a naskytne se Vám dobrý rozhled.
Vstupenku jsem chtěl rezervovat na internetru, ale dva měsíce předem už
měli plno. Proto obrázky dole jsou z mé dřívější návštěvy v roce 2004.
Na
prostředním snímku je pohled ze špičky monumentu k západu. Na konci
vodní plochy trochu vidíte Lincolnovo muzeum (od něj je pořízen
levý obrázek), zřetelný je Arlingtonův most šikmo nahoře vlevo a
po jeho přejítí jste u vstupu do rozlehlého
Arlingtonova hřbitova, kde leží J.F.Kennedy a desetitisíce padlých z Vietnamu.
Washingtonův monument od západu
pohled k západu
pohled k východu
Pravý horní obrázek představuje
pohled ze špičky monumentu k východu. Po obou stranách rozsáhlého parku
se nacházejí ministerstva, vládní budovy a národní muzea s volným
vstupem. V dálce v průčelí parku je vidět Kapitol, před ním vpravo v
jedné z budov se nachází muzeum kosmonautiky (viz níže).
Nahoře zobrazený zelený pruh od Lincolnova muzea, přes monument po
Kapitol je 3 kilometry dlouhý, nazývá se
Mall a je turistickým centrem města.
Orientujete se výborně, protože odevšad je vidět monument. Mrakodrapy se
zde ani v blízkosti Mallu nesmějí stavět, rušná doprava je svedena do
tunelů pod Mall. Na trávě se hraje fotbal, rugby, lidé sedí na
lavičkách, na dekách, děti pouštějí draky.
 
Vlevo: Pohled ze špičky monumentu k severu na elipsový
park a Bílý dům. Nad elipsovým parkem
je zřetelný
malý obdélníkový park
obklopený stromy s budovou Bílého domu.
Snímek vpravo
navazuje na levý snímek.
Washingtonův monument dokončili v roce
1885 a čtyři roky byl nejvyšší stavbou světa, než ho překonala
Eiffelovka. V USA postavili víc podobných sloupů ve zmenšené velikosti,
jeden z nich jsem nalezl v Central parku v New
Yorku. Sloupy mají nemálo společného s egyptskými obelisky.
Lincolnův památník (vpravo dole) se svými sloupy v průčelí mně zase
připomíná dějepisné učivo o Řecku.
 
Dole uprostřed: Památník 2.sv.války
a v pozadí Washingtonův monument 169 m vysoký.
Z jeho špičky je pořízen obrázek vlevo - Jeffersonův památník a za
ním v dáli sotva znatelný Pentagon. Snímek vpravo domukentuje
venkovský ráz centra.
Muzeum letectví a
kosmonautiky (NASA)
Na pár hodin jsme si zašli do jedinečného muzea
letectví a kosmonautiky NASA. Muzeum se nacházé kousek od Kapitolu
a vstup má zdarma. Prohlédli jsme si skutečné kosmické
lodi opálené atmosférou při návratu z vesmíru a šáhli si
na kámen
přivezený z Měsíce.
Zblízka jsem si prohlížel kosmické
lodě, na trenažéru řídil přistání na Měsíci, zkrátka mohl bych tu být celý den.
Například se usadíte v malém sportovním letadle, pohybujete kniplem a
sledujete pohyb křidélek. Vlezl jsem si do pilotní kabiny Boeingu 747 -
Jumbo, kde už ovládání tak jednoduché nebylo. A také jsem se otvorem
protáhl do útrob kosmické lodi Skylab, ale ze stísněného prostoru jsem
rychle vylézal a nechápu, jak tam ti kosmonauté mohli celé měsíce
vydržet.
V muzeu se pohybujete po
eskalátorech, zajdete do kosmického prostorového kina IMAX a
nakoupíte v "kosmické"
samoobsluze plné tisíců suvenýrů, hraček, triček
a ptákovin s vesmírnou tématikou.
 
Děsivá jízda autobusem
Po sedmi hodinách na nohou se rádi usazujeme v čínském autobusu k cestě
zpět do New Yorku. Žádné nádraží, žádná označená zastávka. Jen na rohu
ulice shluk lidí a na náš dotaz, zda taky jedou do New
Yorku, přisvědčili. Sedli jsme si blízko za řidiče, kterého jsme odhadli
tak na 17 let. Nechápu, jak je to možné - byl to
mladý klučina s šikmýma očima, který snad uměl řídit auto, ale v autobuse
jako by seděl poprvé.
S plně obsazeným autobusem se hnal se ve tmě stokilometrovou rychlostí
po dálnici. Zpozorovali jsme, že se mu začala mlžit přední skla a neví
si rady. Hledal ten správný čudlík na ofukování a bral to
postupně, rozsvěcel světla v autobuse,
zapínal stěrač, jen ne a ne najít
to správné tlačítko. Přes zamlžená skla nemohl
 vidět, ale
na rychlosti neubíral a hnal se jako o závod.
Připadalo nám to šílené a rozhlíželi jsme se, jestli mu někdo něco
neřekne. Báli jsme se stále víc a napadlo nás, že si necháme zastavit. Co si
ale počneme v noci na dálnici kdesi u Philadelphie ?
Když už nemohl vidět ani koncová světla aut před námi, udělal prstem na
skle před sebou malé pěticentimetrové kolečko, přitiskl k němu oči a dál
uháněl vstříc New Yorku.
Dojeli jsme šťastně a čekalo nás ještě jedno dobrodružství - jak o
půlnoci projít temnou Čínskou čvrtí z Canal
street k nejbližšímu metru. Orientaci i noční
odjezdy metra jsem měl nastudované a nakonec to nebyl problém. Cestující
z autobusu šli stejnou cestou, drželi jsme se jich a půlnoční metro
bylo zalidněné jako ve dne.
Kolem jedné v noci jsme ještě zašli na noční Times Square a tam stále proudily
davy lidí z divadel na přilehlé Broadway.
|
|
