home
 
  Amerika je neobyčejně pestrá,
   kdo chce, najde na ní tisíc kladů,
  a kdo chce, najde na ní tisíc záporů
 

 
  1. Let do New Yorku - sami bez cestovky, let, vstupní kontrola, vrátí nás?, falešným taxíkem, hádka, o hotelech v NY
  2. New York I  - Socha Svobody, Brooklyn Bridge, Times Square, Empire State Building, na lodi, City Pass, metro ...
  3. New York II - let helikoptérou, Central Park, Broadway, dojem z Ameriky, zajímavosti ...
  4. Niagarské vodopády - popis místa, plavba pod vodopády, Pittsburgh, Buffalo, americké bufety, američtí řidiči ...
  5. Washington, D.C. - Bílý dům, problém s kreditkou, Muzeum kosmonautiky, Mall, zběsilá jízda autobusem ...
  6. Cesta do Kalifornie - popis letu , vstupní kontrola na letišti
  7. Los Angeles - dojmy z města, Hollywood, Beverly Hills, atrakce v Universal Studiích
  8. Grand Canyon - popis, fotky, túra po okraji, let helikoptérou, Glen Dam, Lake Powel, nad zákrutou Colorada, Utah
  9. Bryce Canyon - nejkrásnější park s oranžovými jehlany, park Zion, Joshua Tree - stromové kaktusy
10. Las Vegas - světelná show, v nočním městě, kasína, vyprahlé Údolí smrti, medvěd v Sekvojovém parku
11. San Francisko - Golden Gate Bridge, Lombard Street, strmé ulice, tramvajky Cable Car, Alcatraz, odlet domů
12. New York - foto   San Francisko - foto   Washington, D.C. - foto   Niagarské vodopády - foto

                                                     
Autem po Los Angeles - 25.dubna 2008
Sedíme v jednom z desetitisíců aut, které po ránu míří k centru Los Angeles. Čím blíž k centru, tím jsou silnice zaplněnější až nakonec auta jen popojíždějí, to se nás ale netýká.  Jedeme svižně v pruhu vyhrazeném pro auta s více pasažéry a míjíme stojící kolony.
Podivujeme se, že američtí řidiči volný pruh nezneužívají, to u nás by se rychle zaplnil a ztratil by smysl, tady se však předpisy dodržují. Silnice v LA jsou extrémně zatížené a jejich povrch za moc nestojí, dálnice protkávají město do všech světových stran a někde jsem napočítal až dvacet jízdních pruhů vedle sebe. Obrázek vlevo: Skupina mrakodrapů v centru je viditelná na horizontu už z velké dálky. Dalším orientačním bodem je z daleka zřetelná skupina řídce rostoucích palem (vpravo). 
 
Zájezdu se účastnilo deset lidí (včetně nás tří) a jedenáctým byl český průvodce a řidič v jedné osobě. Kromě naší Kačky jsme všichni střední nebo starší generace. Přepravujeme se téměř novou a velmi pohodlnou dodávkou (Chevrolet 5,9 D). Uvnitř auta se denně všichni posunují o jedno místo (jako had), aby na každého vyšlo jak příjemné sezení vpředu, tak i méně atraktivní sedadla v zadní řadě.
 
     
 
Vyjeli jsme na Bunker Hill, prošli po South Grand Avenue kolem Disney Music Hall (něco jako Tančící dům) a prošli k blízkým mrakodrapům pod US Bank Tower (310 m) - všechny obrázky kolem.

Los Angeles (LA) se 17 miliony obyvatel je souvisle zastavěná oblast cca 40 x 80 km obsahující samostatná města jako Beverly Hills, Santa Monica, Pasadena, Long Beach  a City of Los Angeles se 4 miliony obyvatel je jedním z nich. 
Oblast mrakodrapů (Downtown - na obrázku) může být považována za centrum Los Angeles a dál město volně přechází  do nekonečných řad nízkých dřevěných domků, které po desítkách kilometrů plynule přecházejí v další města.
Na Los Angeles se nám líbila rozlehlost, hodně prostoru, široké bulváry, kolem nich pruhy trávníků a keřů, rozptýlená zástavba. Většina domů na obrázku - kromě mrakodrapů - je ze dřeva, běžně se tak staví až pětipatrové domy.
 
Vlevo: V ulicích centra pod mrakodrapy nás udivuje čistý vzduch, takový nemáme ani doma na vesnici. Helenka se občas zastavuje a čichá k rostlinám, které u nás doma nerostou. Výborně se dýchá. Vítr vane od oceánu a  nese  s sebou vůně květů.
Vpravo: Kouzelné místo Olvera Street, kde osadníci r.1781  Los Angeles založili. Oddechli jsme si na lavičce pod starým stromem ozdobeným pestrobarevnými vlaječkami, prošli jsme přilehlé mexické tržiště plné květů, ale ráno po deváté (to je zde brzo) tu ještě nikdo nebyl. 
 
     
 
Nápis H-O-L-L-Y-W-O-O-D na stráni nad Los Angeles se objevuje se v mnoha filmech, jelikož je na něj vidět z oken největších filmových studií. Nápis dlouhý 100 m se skládá z písmen vysokých 15 m vyrobených z betonu a oceli a bývá považován za tradiční symbol města. K písmenům se nesmí pod pokutou 103 $ a prostor hlídají kamery. Vpravo:  Přijíždíme do centra historického Hollywoodu. 

     
 
Tady jsou fotky míst, kde každoročně předávají filmové Oskary. Vlevo: Prostranství se slony na podstavcích, jezdícími schody a dlouhými ochozy. Odtud se vchází do Kodak Theatre - uprostřed - s kapacitou 3.401 míst, který se každoročně v únoru zaplní do posledního místečka. Zajímavé je, že objekt nepatří firmě Kodak - ta si jen na 20 roků zaplatila název jako svoji reklamu.
Vpravo nahoře: Celý komplex budov zvaný Hollywood & Highland Center leží v centru historického Hollywoodu na širokém bulváru Holywood Boulevard. Tady jsou do dlažby chodníku usazeny bronzové hvězdy se jmény filmových hvězd. Jdete po chodníku slávy - Walk of Fame - a doslova šlapete po slavných hvězdách.
 
V Beverly Hills před honosnými vilami parkovaly nablýskané Rolls Royce, všude palmy, bazény a spousta zeleně. Na rozdíl od vyprahlého okolí se Beverly Hills výrazně zelená, protože jeho obyvatelé mají dost peněz na zavlažování a zahradníky. 
V obchodech prodávají mapu Beverly Hills s vyznačením domů známých osobností, ale tohle nás moc nebralo.

Nejdražší  ulice  světa  Rodeo Drive začíná u Santa Monica blvd a končí po 400 metrech u Wilshire blvd, kde z ní vychází ještě krásná zakroucená ulička Via Rodeo.
Tady jsme prošli kolem obchodů, obchůdků a butiků, kde průměrný zákazník utratí při jedné návštěvě 100.000 $ !, takže zde nakupují jen bohaté známé osobnosti a lovci autogramů na ně opodál vyčkávají. V ulici se natáčel známý film Pretty Woman.  Mohl jsem si koupit ponožky za 50 $, oblek za 10.000 $, diamanty, šperky, parfémy...  Při pohledu do peněženky je mi jasné, že nakoupím až doma u Vietnamců. Projeli jsme po dlouhé a široké Sunset boulevard a Wilshire boulevard (blvd = boulevard = hlavní dopravní tepna).  

     

Na některých docela velkých křižovatkách nemají semafory a auta ze všech stran zastavuje značka stop. Každý poslušně zastaví a rozjede se v pořadí, v jakém přijel. Když na semaforu trvale bliká červená, znamená to režim stop ze všech stran.
 

 
Universal Studios
Za asi 60 $ můžete strávit den v rozlehlém objektu filmových studií, kde máte v ceně vstupného desítky atrakcí. Raději bych dal přednost procházce po pacifickém pobřeží, ale vyhověli jsme přání naší Kačky. Areál se dělí na horní a dolní část, mezi nimi u jezdících schodů se nachází nástupní stanice vláčku.
Jízda vláčkem je hlavní atrakcí, kterou by si návštěvník neměl nechat ujít. Lokomotiva táhne čtyři vagónky (na pneumatikách) a během hodiny ujede po členitém areálu filmových studií pár kilometrů. Z desítek zastavení si vzpomínám na tyto:
Povodeň - zničehonic se valí na stojící vláček obrovská vlna vody a vypadá to, že vlak smete, gejzíry cákají na návštěvníky, voda však dosáhne jen úrovně vláčku a ztratí se stejně rychle, jak přišla.
Žralok - jedete po hrázi rybníka a těsně vedle Vás se vynoří žralok (maketa), v prvním okamžiku velký úlek.
Zemětřesení - vjedete do budovy, vrata se zavřou, tma, podlaha se s vlakem začne natřásat, světla blikají a hasnou, jakýsi kamion se převrátí a padá na Vás, těsně před Vámi se zastaví.
Letadlo - velké dopravní letadlo naaranžované po tragickém dopadu na zem, z vraku se kouří, turbína se ještě točí...
Iluze - vjedete do tunelu, dveře se zavřou, ve tmě promítají na stěnu pohybující se linie a získáte dojem, že se vagón s Vámi točí, že jste našikmo a vzhůru nohama ... Všichni výskají, křečovitě se drží madel, sem tam někdo spadne ze sedadla, přestože vagón se ani nehne, velmi sugestivní. Z vláčku jsme po hodině vystoupili a stihli tyto atrakce: 
 
Vodní park jsme si přejmenovali na "Sběrné suroviny show" a větší kýč jsem nikdy neviděl, přestože davy řvaly nadšením: Představte si stovky diváků v hledišti, pod nimi vodní bazén obklopený kulisami ze starého rezavého šrotu, zkorodované sloupy, plechy, vlajky se zkříženými hnáty, lana... V tomto prostředí se kaskadéři honili, stříleli po sobě, padali zastřelení z výšky do vody, jezdili na vodních skútrech. Dýmovnice, oheň, výbuchy a v "nejlepším" odněkud zezadu dopadlo na hladinu veliké dřevěné letadlo... Pro mne něco šíleného.
Proč jsme na takovou americkou zábavu vůbec šli ? Bylo velmi poučné sledovat diváky. Dali se snadno ovládat, manipulovat, smáli se jako malé děti. Před začátkem jeden z protagonistů nabíral do kbelíku vodu a diváky poléval, což vyvolávalo stále větší bouři nadšení. I po desátém kbelíku obecenstvo výskalo a tleskalo. Následovalo roztleskávání a  nacvičování reakcí diváků - na jaký signál mají nespokojeně mručet a kdy křičet nadšením ...
 
     
   osvěžení vodou a vodní mlhou               všudepřítomné plakáty a reklama                      eskalátory v areálu
 
Jurský park - plujete s 20 lidmi v člunu, unáší Vás pomalá umělá řeka. Blížíte se k vratům, ty se otvírají a vplouváte do pravěku. Velmi působivé a věrné:  Přesličky, opar nad vodou, pohybující se brontosauři a ještěři, nádherný zážitek. Pak ale vplouváte do jakési temné sluje a naprosto nečekaně se člun s Vámi propadá téměř střemhlav do hloubky dvaceti metrů. Šílený je okamžik, kdy příď člunu klesne, spatříte tu hloubku a prožijete nečekané beztíží volného pádu. U cíle vodní cesty jsou všichni ještě v šoku, ale vítá nás paní v dresu Jurského parku s typickým americkým nadšením a nasazením, návštěvníci pod její taktovkou v euforii zpívají, tleskají a vystupují z člunu přímo do obchodu mezi suvenýry Jurasis park.    
 
     
        tohle vypadá jako moře                        takhle natáčejí scény na břehu moře                              Shrek
 
Mumie - rychlodráha, řítíte se na vozíku velmi rychle potmě, promítají se příšery, pak se jede pozpátku, značné přetížení, jen pro otrlé a zdravé.
Chemická továrna - imitace výbuchů, velký oheň ve tmě, značné horko, vhodné navštívit po mokrém Vodním parku, hned uschnete.
Za celé odpoledne jsme stihli jen malou část všech atrakcí. Určitě by bylo lepší přijít hned ráno a drahou vstupenku využít co nejvíc. Na některé akce se dalo jít hned, ale většinou stály hodně dlouhé řady, na jízdu vláčkem jsme čekali přes hodinu.
 
Od Los Angeles jsme nic zvláštního neočekávali. Podle brožur to mělo být sterilní obyčejné velkoměsto bez významného centra,  rozplzlé do plochy. Nedokážu to popsat, ale návštěva předčila očekávání a toto město si nás čímsi neznámým získalo.   
 

                             nahoru                home