zde jsi 
  
 

 
Kdy:     Ráno 4.7. 2007 vyjíždíme z domu,  máme před sebou přes sto hodin jízdy v 11 dnech a 8.000 km.
Auto:   Renault Clio, r.v. 2003, na tachometru 60.000 km, bez klimatizace, během cesty bez problému,              průměrná spotřeba  5,5 l/100 km
Plány:   Přáli jsme si dosáhnout alespoň polárního kruhu a podle okolností dojet až na Nordkapp nebo
             dokonce do Tromsø a Narviku.  Splnilo se nám všechno.
 
Jak jsme strávili 11 dní
  1.den  Odjezd ve 4:00, oběd ve Varšavě v Ikei, průjezd Litvou, o půlnoci v Lotyšsku blízko Rigy, noc u moře
  2.den  Koupání v Baltu, cesta do Estonska, město Pärnu, procházka po Tallinnu, jediná noc v hotelu
  3.den  Trajektem do Helsinek, oběd v Ikei,  jízda Finskem na sever, samé lesy, prší, noc v chatce v kempu
  4.den  Jízda na sever, Rovaniemi a překročení polárního kruhu, noc v kempu u jezera a půlnoční Slunce 
  5.den  Kolem finského jezera Inari do Norska, úplný sever - Nordkapp, půlnoc a slunce 6 stupňů nad obzorem
  6.den  Znovu výjezd na Nordkapp a návštěva kina, zpět a průjezd podmořským tunelem, noc na břehu fjordu
  7.den  Norské Tromsø - "Benátky severu", zdlouhavá cesta na Lofoty přes Vesteraleny, ale prší, noc v kempu
  8.den  Norský Narvik, nádherná příroda, směřujeme už na jih, Švédsko - Kiruna, Lulea, noc v Umea v autě 
  9.den  Cesta na jih podél Botnického zálivu, koupání, Ikea v Gävle, Stockholm, noc v kempu v Oxelösundu
10.den  Cesta do Malmö, Ikea oběd, po 15 km dlouhém mostě nad mořem, Dánsko, kemp v Německu
11.den  Cesta přes Německo, úmorné vedro, zastavení v městě Halle, klobáska na Václaváku, o půlnoci doma


 

 

 
  vč.tr. = včetně trajektu = v čase je započítána doba jízdy trajektu + 1 hodina na čekání a nalodění
  Čistá doba jízdy se rozumí jedním směrem bez zastávek a je reálná při normální jízdě max. dovolenou rychlostí. 
 
Dny cestovací a dny zážitkové
Udělali jsme si dva typy dní: Cestovací, kdy jsme téměř bez zastávek jeli celý den (10 - 14 hodin jízdy a cca 1.000 km). Tak se jelo první den cesty (začít náporem, ze začátku rychle dojet co nejdál) a poslední tři dny, které jsme považovali jen za přesun.
Sedm dní s pobytem daleko na severu, to byly dny zážitkové (cca 7 hodin jízdy a 500 km za den). Většinou jsme ráno po osmé vyjeli a večer v devět auto odstavili. Mezitím jsme tak polovinu času jeli  a polovinu strávili mnoha kratšími přestávkami. V tyto dny se únava neprojevila a dalo by se tak cestovat hodně dlouho. Řídil jsem celou cestu sám, Hela má řidičák, ale neřídí,  protože se na českých cestách  bojí.
 
Je to normální ?
Pro někoho může být naše cesta autem nepochopitelná a nemyslitelná - kdo prosedí 11 dní dovolené v autě a ujede přitom 8.000 km ? 
Kdyby se nám to nelíbilo, nejeli bychom. Tento způsob trávení volného času byl pro nás příjemný, vzrušující,  prostě skvělý a budeme chtít si cestu někdy zopakovat. Autem jezdíme rádi a nepohodlí občas sneseme. Líbí se nám objevitelská jízda, jedete poprvé neznámou krajinou, kdekoliv si zastavíte a pochodíte okolí. Všechno se zdá nové, neznámé, nepoznané ...
 
Noclehy
Spali jsme  4x v autě,  3x v chatce v kempu,  2x ve stanu,  1x v hotelu,  což nás přišlo celkem na  6.000 Kč. 
Kempy - chatky:  Každý večer jsme začali zastavovat u všech kempů při cestě, ale 50-70 € za přespání jsme odmítali denně platit, proto se obvykle jelo dál a skončilo to buď levným kempem (25-30 €) nebo spaním v autě či ve stanu. Při dostatku peněz bychom spali v chatkách v kempu denně a deset noclehů by vyšlo na 16.000 Kč. Kempy v Norsku jsou asi tak nejdražší, co jsme kde viděli. Ve Finsku existují v přírodě sruby, kde můžete jednu noc zdarma přespat. 
Ve stanu: Norsko dovoluje volné nocování v přírodě, najdete tam ideální podmínky pro stanování a utábořit se můžete skoro kdekoliv na super místech. Nevíme ale, zda hrozí nebezpečí ze strany losa, soba, medvěda nebo vlka. Zvířata může přilákat vůně potravy a např. los je agresivní a velmi nebezpečný. Rozhodně v autě jsme se cítili bezpečněji.
V autě: Spali jsme ve městech na viditelných místech, v přírodě naopak schovaní. Bílé noci jsou z hlediska bezpečnosti výhodou, ale za světla se spalo špatně.
 

 

Stravování
V každé prodejně nábytku IKEA (v Evropě je jich asi 177) najdete restauraci s levným jídlem a občerstvením a tak jsme vymysleli ekonomickou variantu stravování spočívající v přejezdech od IKEI k IKEI po trase. Jejich polohy jsem našel na internetu, na mapě zjistil souřadnice a před cestou pečlivě zadal do GPS.
Doma při odjezdu jsme jako první cíl navolili IKEA Warszawa. Tam zdarma zaparkujeme před prodejnou, můžeme se umýt a využít toalet, vezmeme tácek a naskládáme si talířky s jídly podle vlastního výběru.  
Masové kuličky s brusinkami polité omáčkou a  brambory nabízejí ve všech prodejnách IKEA v Evropě za mírnou cenu, u pokladny zaplatíte za „bezedný“ hrníček, „bezednou“  skleničku a můžete vypít kolik kávy a džusů chcete.
Navštívili jsme IKEu Warszawa, Helsinky, Haparanda, Sundsvall, Gövle, Malmö .... a z porovnání vítězně vyšla IKEA Warszawa s nejchutnějšími jídly, za nejnižší ceny a nejméně zaplněná lidmi. Naproti tomu ve finských a švédských IKEách jsme se prodírali v návalech lidí a nebylo to ono. Nicméně IKEA na nás neprodělala, jsme jejími občasnými zákazníky. 
Za polárním kruhem už žádná IKEA není, proto jsme vezli plynový vařič, konzervy, těstoviny a instantní potraviny.
Několikrát jsme koupili v supermarketech v oddělení potravin u teplého pultu do kelímku teplé jídlo na váhu (zapékané těstoviny, luštěniny, zeleninové saláty).
 

Co nás překvapilo - příroda
Příroda na severu Evropy se na první pohled jen málo liší od té naší a daleko na severu rostou stromy, keře, tráva a bujná zeleň jako doma.  Místy při pohledu na nejbližší okolí nepoznáte, jestli jste v Čechách nebo daleko za polárním kruhem. Naopak stačí z Česka vyjet na jižní Slovensko, do Maďarska a vegetace se změní víc než při ujetí 2.500 km na sever, takový byl náš dojem. 
V Pobaltí a Finsku v krajině často dominovaly břízy, teprve v severním Finsku převažovaly stromy nízké, zakrslé a celé obrostlé lišejníky. Zeleň měla světle zelený odstín jako u nás v květnu.  Slunce nevystupuje ani v létě příliš vysoko a jeho stíny dotvářejí pocit jara.
Na severu Skandinávie vegetace celkem rázně ubývá až těsně před Nordkappem a na kamenitém poloostrově Varanger, kde už ani lišky nedávají dobrou noc. Rostou tam jen lišejníky a tamější měsíční krajina je nejnehostinnějším místem Evropy. 
 

 
Co nás překvapilo - lidé
Nemohli jsme si nevšimnout, že lidé jsou k sobě slušnější a ohleduplnější, sledujete to na ulici, v obchodě i na silnici.  Projevuje se znatelný příklon k Evropě - modrých vlajek s hvězdičkami jsme zahlédli mnohem víc než u nás, tamější televizní stanice uvádějí často evropskou tématiku a je znát jistá evropská sounáležitost. Při náhodném rozhovoru se mne jeden Švéd ptal, proč se Češi Evropě tak brání, co tím získáme. 
                                                                                               10 zemí na naší cestě
               
                   Polsko         Litva         Lotyšsko   Estonsko      Finsko       Norsko      Švédsko      Dánsko     Německo    Česká rep.

 
Čtení hlavně pro řidiče
 

 
Komentář k tabulce: 
kurz měn ČNB - v květnu 2010 (ve směnárnách s přirážkou), cena benzínu - v % ceny benzínu v ČR (květen 2010)
maximální rychlost - každá země má specifika, která nelze nasázet do tabulky, rychlost podle počtu pruhů silnice atd.
kvalita silnic -  1 - výborný stav,  2 - dobrý stav,  3 - špatný stav,  uveden průměrný stav podle projetého úseku
ujeto km - kolik km jsme ve které zemi ujeli
dojem ze země - subjektivní hodnocení jak dobře a příjemně jsme se v zemi cítili, od 1 - nejlepší
              
Auta
Náš vínově červený Renault Clio byl ve Skandinávii už z dálky nápadný, protože tam potkáváte jen černé a stříbrné vozy v rodinném provedení a s náhonem na všechna kola do sněhu.
Skoro každá rodina tam vlastní sněžné skútry a je zajímavé, že zatímco jejich auta se po silnicích pohybují spořádaně, na sněžných skútrech se jezdí divoce a přináší to zvyšující se počet tragédií.
 
Rozdíly v chování řidičů
Všimli jsme si odlišnosti v projíždění křižovatek. Ve Skandinávii už při oranžové řidiči řadí a na zelenou se dají do pohybu skoro současně, rychle akcelerují a na jeden interval projede křižovatkou hodně aut.
U nás při oranžové řidiči ještě spí a na zelenou začnou hledat řadicí páku. Zvolna se rozjede první auto, s prodlevami druhé a další. Na jeden interval projede méně aut, než by mohlo.
Další zjevný rozdíl jsme mnohokrát sledovali v rozestupech mezi auty. Severský řidič dopřává jiným vozidlům pocit volnosti kolem sebe dostatečným odstupem, zatímco u nás (a na Balkáně) nezřídka jedou auta nalepená těsně za sebou.  Z tohoto důvodu  se i kolony u nás sunou pomaleji - řidič natěsno obklopený sousedními auty podvědomě sundává nohu z plynu.
 
Dodržování předpisů
Jednoznačně jsme se setkávali s ohleduplností a ukázněností. Rychlost se dodržuje, všichni jedou stejně rychle a tím pádem nemají potřebu se předjíždět. Nad ukázněnými řidiči navíc bdí kamery kontrolující rychlost a průjezdy na červenou - hustota těchto kamer je několikanásobně vyšší než u nás. Není pak divu, že ve Skandinávii se zmaří dvakrát méně životů než u nás (v přepočtu na počet obyv.).
 
Doporučuji po Skandinávii (a nejen tam) dodržovat předpisy. V Norsku hrozí vysoké pokuty - jeden známý platil v přepočtu 25.000 Kč za překročení rychlosti o 22 km/h. Nemáte peníze u sebe? Spolujezdec si vystoupí, vy jeďte do města k bankomatu. Že nemáte ani kartu? Tak si auto necháme, než se vykoupíte.
 
Nebezpečí pro řidiče - tento odstavec ze stránky o Norsku je třeba zopakovat:
Na řidiče číhá v Norsku velké nebezpečí, hrozí srážka s protijedoucím vozidlem a česká auta tady potkaly tragédie. V čem nebezpečí spočívá?
Na obrázku vidíte širokou tříproudovou silnici vinoucí se do kopce v serpentinách blízko Nordkappu. Ve směru do kopce máte dva pruhy oddělené žlutou čárkovanou čarou, proti Vám z kopce jeden pruh oddělený plnou čarou. Jenže tak to není !!!
V Norsku za plnou čarou mají širokou krajnici a čárkovaně jsou odděleny dva protisměrné pruhy!! Docela mi zatrnulo a uvědomil jsem si, jaké nebezpečí jsem nevědomky podstoupil při předjíždění. Auto s přívěsem na obrázku i já právě jedeme v protisměru !!
  

 
Do Švédska po mostě nebo trajektem ?
 

 
Trajekt stojí 80 - 140 € za auto + všechny osoby v něm, cena spíš vyšší v so+ne a v letní sezónu. Doba jízdy trajektu cca 1 hod. 40 min., intervaly mezi trajekty ve dne do 2 hodin, odjezd z Německa každou lichou hodinu. U trajektu nemáte jistotu, jestli není vyprodán, jestli Vám spoj neujede před nosem a jak dlouho budete čekat.
Suchá cesta vede Dánskem přes Kolding stále po dálnici (ve špičce zácpy).
Při porovnání mi vycházejí obě varianty srovnatelně výhodné, dali jsme přednost suché cestě - variantě spíš na jistotu.
 

 
Kolik nás stála dovolená



   Zjednodušeně lze říci, že základní cena dovolené 24.000 Kč se skládá ze 17.000 Kč (5,5 l/100 km) za benzin a            7.000 Kč nutných poplatků. Teprve nad 24.000 Kč přičítáme  nocležné, stravné, kapesné.
    Pozn.: Není započtena amortizace auta (cca 18 tis.Kč) ani náš výdělek popsaný na stránce o Norsku.
     * počet tankování mohl být poloviční, ale opakovaně šlo o výhodnou útratu měny při výjezdu ze země
 

   
Závěrem
 
Po návratu z cesty jsme oba prožívali zvláštní příjemný stav  - v myšlenkách stále tam. Prožitky zkoncentrované do 11 dní nešlo jen tak vstřebat a pár týdnů to doznívalo.
 
Určitě někdy pojedeme znovu: Pobaltím tam i zpět, víc času si vyhradíme na Finsko, zajedeme do tundry u ruských hranic, projdeme se po měsíční krajině na Varanderu a možná se osmělíme a navštívíme cestou také Petrohrad.

                                                                                     všechny vzdálené cíle jsou dosažitelné
 

                                                                                                                                     zde jsi