Home
Bulharsko autem
Turecko autem
Rumunsko autem
Maďarsko autem
Albánie autem
Balkán autem

Austrálie - cestopis
Finsko autem
Norsko autem
Švédsko autem
Litva autem
Lotyšsko autem
Estonsko autem

            
 
                                                       Obsah                                                             
 
Aktuálně    Jak se jezdí na Balkáně    Rychlostní limity    Mýtné a dálniční poplatky   Trasa a itinerář   Přes Srbsko nebo Rumunsko?   Jak dlouho cesta trvá?   Jaká je kvalita silnic Porovnání zemí   Měny kurzy směnárny   Hranice  Bulharská silniční nálepka   Průjezd napříč Bulharskem   Jak snížit riziko!   Naše delší cesty

                                                     Aktuálně                                                         

Bulharsko zdražuje, ceny za služby a občerstvení rostou, aniž by rostla jejich kvalita. Cenová hladina je v letoviscích stejná nebo mírně vyšší než v Česku, reklama a upoutávky tam sdělují nepravdy a přibývá pokusů obrat Vás nefér způsobem. Třeba když si objednáte pizzu, můžete dostat kotouček o průměru 10 cm. Raději se vyhněte rušným letoviskům (Slunečné pobřeží). Pozor na směnárny, podrobněji níže v textu.
Bulharské podvodné praktiky popisuji zde, toto cestovní kanceláře nenapíšou.
,
Možná zdržení: Hlavně v Srbsku cestou zpět. Ve špičce se tvoří kolony u mýtných bran (Novi Sad) a na hranicích Srbsko-Maďarsko se čeká běžně hodinu i víc. Dobrá zpráva: V Srbsku rychlým tempem dokončují výstavbu hlavního tahu.
   
Velmi jsme byli spokojeni v Primorsku a podmínky ke koupání na jeho severním okraji jsou nejlepší, jaké jsme v Bulharsku viděli. Také doporučujeme levný česky mluvící Kiten.

                                            Jak se jezdí na Balkáně                                              
 
Jestli jste zvyklí na české silnice, nemělo by Vás v Bulharsku nic zaskočit. Jezdí tam stejné procento magorů jako u nás, je to stejná divočina, předpisy se dost ignorují a musíte být stále ve střehu. Například protijedoucí auta se začnou nečekaně předjíždět a donutí Vás brzdit a sjet do krajnice. V noci potkáváte auta, které svítí jak motorka. Když jsem předjížděl, začalo předjížděné auto se mnou závodit a to se blížilo auto z protisměru. Zvykem je nedodržovat bezpečnou vzdálenost a jet nalepení těsně za sebou.  Semafory slabě svítí - červená za jasného dne je skoro nerozpoznatelná.
Bulharští řidiči kamionů jsou mimořádně bezohlední, chce to větší odstup od nich.

                                                 Rychlostní limity                                                 
 
Dodržování rychlostních limitů se kontroluje nejvíc v Srbsku a Bulharsku, často pomocí ručních radarů.
 

Slovensko	Maďarsko	Srbsko	Bulharsko	Rumunsko	Turecko
50/90/130	50/90/130	60/80/120	50/90/120	50/90/120	50/90/120

 
                                           Mýtné a dálniční poplatky                                          
 
Za průjezd Srbskem se vybírá mýtné přímo na mýtných branách. Do všech ostatních zemí po trase je nutná předem zakoupená dálniční (silniční, elektronická) nálepka.
Vyhnout se placení těchto poplatků je prakticky nemožné, např. v Bulharsku musí být nálepka i na silnicích první třídy nebo v Maďarsku končí dálnice přímo na přechodu do Srbska. Kličkováním byste spotřebovali víc benzínu a prodloužili už tak neúnosnou dobu jízdy.
 
Slovensko   10 € za desetidenní, 14 € za měsíční, 50 € za roční dálniční nálepku (stav 2012)
 
Maďarsko  9,30 € (nebo 2975 HUF) za 10denní  nebo 4780 HUF za měsíční (stav 2012)
                     platba v eurech bývá nadhodnocená a vrací forinty, nejlépe platit kartou, nevylepuje se
                     jde o dálniční elektronický poplatek, zaplatíte i na internetu - na stránce nahoře je jazyk
 
Srbsko        12 € za mýtné na srbských rychlostních silnicích při jednom průjezdu  (2010)
                     platí se na třech místech částky 330 RSD + 240 RSD + 730 RSD (ve směru k moři)
                     můžete zaplatit kreditkou nebo v RSD nebo v €
                     nejméně výhodné je platit hotově v € (celkem14 € a vrací nazpět v RSD)
                     platili jsme kreditkou a odečetli si částky odpovídající 3€ + 2,2 € + 7€                    
 
(Rumunsko   7 € most přes Dunaj v Ruse, 3 € za týdenní dálniční nálepku Rovinieta,  měsíční za 7 €)
 
Bulharsko   5 €  (nebo 10 leva) za týdenní silniční známku, 13 € stojí měsíční  (2010)
                     koupí se na přechodu, benzince, viz níže
 
Mýtné a dálniční poplatky na cestě ČR - Černé moře - ČR  (za osoby v autě se neplatí):
 
                                asi 50 € za osobní auto celkem při cestě tam a zpět na   8 dní
                                asi 60 € za osobní auto celkem při cestě tam a zpět na 12 dní

                                                   Trasa a itinerář                                                   
 
Přes Srbsko:              CZ - SK - H - SRB - BG
Česko - Bratislava - hranice Rajka - Mosonmagyaróvár - jižně kolem Györ - Tatabánya -Budapest - kolem Kecskemét - kolem Kiskunfélegyháza - kolem Szeged - hranice Horgos -  Backa Topola - Novi Sad - Beograd - Jagodina - Aleksinac - Niš - Pirot -  hranice Kalotina - severně kolem Sofie - severně kolem Plovdivu - Stara Zagora - Nova Zagora - jižně kolem Slivenu - Karnobat - Slunečné pobřeží.
 
Přes Rumunsko:        CZ - SK - H - RO - BG
Česko - Bratislava - hranice Rajka - Mosonmagyaróvár - jižně kolem Györ - Tatabánya -Budapest - kolem Kecskemét - kolem Kiskunfélegyháza - kolem Szeged - hranice Nadlac - severně kolem Aradu - Deva - Sibiu - Ramnicu Valcea - Pitesti - Bukurest - Giurgiu - Ruse - Razgrad - Šumen - Varna - Obzor - Slunečné pobřeží.
 

 
 
SK - celý průjezd po dálnici, ve špičce v Bratislavě kolony, jinak průjezd Bratislavou rychlý
H  -  přes celé Maďarsko po kvalitní dálnici, 20 minut pomaleji po obchvatu Budapešti A0
SRB - z Novi Sad do Niš 300 km nové rychlostní silnice a dálnice, průjezd Bělehradem jednoduchý
         (jen jednou se odbočuje, jinak stále rovně), mezi Niš a Pirot úzké skalní soutěsky a opravy cest
BG - převážně rychlé kvalitní silnice, po severním obchvatu Sofie 45 minut,
         ze Sofie 203 km nové dálnice do Staré Zagory, 45 km nové dálnice před Burgasem

                                     Přes Srbsko nebo Rumunsko ?                                         
 
Přes Srbsko   -     výhody:    nová rychlostní silnice, rovné úseky bez zatáček, bezpečnější země
                          nevýhody:    nezajímavá trasa
Přes Rumunsko - výhody:    krásný průjezd přes Karpaty 
                          nevýhody:    časté kolony, opravy silnic, málo dálnic, méně bezpečná země     
 
Obavy ze srbské nepřívětivosti se nepotvrzují, přestože Česko podpořilo bombardování Bělehradu a uznalo Kosovo. "Novým státem" Kosovo ale cestou do Bulharska neprojíždíte, přiblížíte se na 70 km. Pokud byste z města Niš (tečka na mapě) odbočili na jih do Makedonie, pojedete těsně podél kosovských hranic. 
Průjezd Srbskem není dnes problém, jedete  po dálnici a s obyvateli téměř nepřijdete do kontaktu.
To v Rumunsku zastavíte v křižovatce a už na Vás jdou čističi oken, prodavači koberců, veksláci  i  otrhané děti žadonící o žvýkačky.
Cesta přes Srbsko je výhodnější, bezpečnější a většina řidičů se Rumunsku spíš vyhýbá.
Kdybych měl jet zítra, asi bych se rozhodl takto: Vyjedu dopoledne kolem 10.hodiny, v 16 až 18 hodin vjedu do Srbska a před půlnocí u města Niš si najdu nocleh nebo přespím v autě. Ráno kolem šesté hodiny pokračuji k bulharským hranicím. K moři přijedu odpoledne, do večera najdu snadno ubytování.   

                                             Jak dlouho cesta trvá?                                              
 
18 hodin jedete (platí pro odjezd ze Zlína nebo Brna), na benzinkách se zdržíte celkem 2 hodiny a v noci někde na parkovišti se prospíte 4 hodiny. Celkem je to 24 hodin.
 

	přes Srbsko	přes Rumunsko
vzdálenost                Zlín - Černé moře u Burgasu	1.567 km	1.490 km
čistá doba jízdy        Zlín - Černé moře u Burgasu	18 hodin	19 hodin
průměrná rychlost	87 km/h	78 km/h
vzdálenost                Praha -  Černé moře u Burgasu	1.730 km	1.650 km

Pokud se vystřídáte v řízení, stále pojedete rychlostí 10 km/h nad limitem a zastavíte všude jen nezbytně, pak cesta potrvá 16-17 hodin, jenže skoro vždycky Vás zdrží nějaká kolona, objížďka a každý potřebuje občas se trochu protáhnout na parkovišti.   
Pro zajímavost - autobus k Černému moři jede z Prahy 32 hodin za 1800 Kč  (jeden směr),  vlak 38 hodin za 4.000 Kč  a  letadlo do Burgasu letí  2 hodiny za 5.000 Kč.

                                              Jaká je kvalita silnic ?                                            
 
Kvalitní dálkové silnice vedou až k Černému moři a dá se jet poměrně rychle, 70% cesty vede po rychlostní komunikaci nebo dálnici. Výmoly a díry Vás zpomalí ojediněle v Srbsku a pak na bulharských místních silnicích kolem moře. Nejhorší úsek z trasy k Černému moři jsme zaznamenali ve Zlínském kraji.
 

	průjezd zemí km	z toho dálnic (110-130 km/h)	doba průjezdu země (bez přestávek)
Maďarsko	352 km	337 km	3 hodiny 40 minut
Srbsko	532 km	344 km	7 hodin  10 minut
Bulharsko	472 km	248 km	5 hodin  20 minut

V grafu dole je rychlostní profil průjezdu Bulharskem, tedy závislost rychlosti na ujeté vzdálenosti, jak to zaznamenala naše gps-track-log.
 

 

                                                  Porovnání zemí                                                   
 
Země, které jsme projeli v létě 2009 a 2010, jsme subjektivně ohodnotili stupnicí 1 - 5  (1 - nejlepší).
 

 

	TR	BG	RO	SRB	H	SK	PL	LT	LV	EST
kvalita povrchu silnic *	3	3	2	4	1	1	3	2	1-2	1
úroveň dopravního značení	3	3	3	3	1	1	2	2	1-2	1
pocit bezpečnosti, míra obav	2	3**	4	3	1	1-2	2	2	2	1
jak moc se kradou auta	3	5***	4	3	2	3	3	3	3	2
dojem ze země (subjektivní)	2	3	5	5	1	1-2	3	3	2	1-2

   *     podle projížděného úseku - ve Zlínském kraji jsou cesty ve špatném stavu, naopak hlavní tah v Albánii kvalitní
   **   rozumí se cestou (parkoviště, benzinky, falešná policie),  na pobřeží  je bezpečno jako jinde u moře   
   ***   eliminují levná hlídaná parkoviště, kterých je tam hodně
   ****  nápisy řeckými písmeny, takže bez GPS hodně tápete a těžko hodnotit

                                             Měny - kurzy  - směnárny                                         
 
Peníze vozíme v autě v několika obálkách na různých místech a párkrát jsme je sami nemohli najít.
 

                                                       Hranice                                                          
 
Hranice už většinou nepředstavují zdlouhavou překážkou jako v minulosti,  kontrolují Vás jen na vstupu a výstupu Srbska (nebo Rumunska - podle trasy).
Hranice Maďarsko - Srbsko:  Většinou do 10 minut.
Hranice Srbsko - Maďarsko:  pozor na bandy žebrajících dětí,  čekání běžně 1-2 hodiny !!!               Hranice Srbsko - Bulharsko:   Většinou do 10 minut.
Hranice Bulharsko - Srbsko:   Většinou do 10 minut.
Doba čekání se poslední dobou výrazně zkrátila. Nesmíte se ale strefit do doby, kdy se statisíce Turků přesouvají z Německa domů na dovolenou.
 
Při naší poslední a předposlední cestě jsme vůbec nečekali a přijeli rovnou k okénku. Celníci chtěli vidět pasy, zelenou kartu a techničák, vypadali jako ukázkoví byrokraté, ale odbavili nás do minuty a za nic jsme neplatili.
Někteří bulharští celníci se stále ještě nezbavili pocitu důležitosti, ale doba, kdy sami žádali cigarety nebo plechovku piva, je už asi pryč. V místech odbavení bývá vylepen vícejazyčný leták  "Kdybyste byli žádáni o úplatek, volejte telefon ...".
Měl by všude stačit občanský průkaz. Pas jsme nikde nevytahovali, ani v hotelu. Občanka postačovala i na srbských hranicích, tam chtějí vidět také zelenou kartu a technický průkaz. Zavazadlový prostor prohlížejí hlavně při vstupu do EU, t.j. při vstupu do Bulharska a na cestě zpět při vstupu do Maďarska.
Dvojice obrázků zachycuje stejné místo - přechod Kalotina (SRB-BG),  nahoře v roce 2004, kdy jsme tu strávili dvě hodiny, dole v roce 2010 bez čekání. 
 
                                          Bulharská  silniční  nálepka                                         
 
Silniční nálepku jsme chtěli koupit u označených  prodejních míst, ale uniformovaní celníci nás posílali dál. Koupili jsme ji  750 metrů od místa odbavení (přechod Kalotina) v kiosku vpravo u cesty vedle kaluží (obrázek vpravo). Jiný rok jsme ji kupovali na hraničním přechodu z Turecka.
Silniční nálepka "Vignette-Otoban"  je povinná na bulharských dálnicích a mnoha hlavních tazích,  takže se bez ní neobejdete.
Denní nálepku neprodávají,  týdenní stojí 10 leva nebo 5 €,  měsíční 25 leva nebo 13 €  (2010).
Nálepku si kupte hned na  přechodu nebo těsně za ním  a  neodkládejte to. 
Pro osobní auto chtějte nálepku "K3". Barva se každý rok mění.
 Hodinky si přetáčíme o hodinu napřed a rozjíž-díme se do vyprahlého vnitrozemí.

 
                                          Průjezd  napříč  Bulharskem                                       
 
A už je tu první bulharský paradox - silnice široké, s malým provozem, jel bych optimálně tak 130 km/h, ale dopravní značka omezuje  rychlost  na 60 km/h. A na mnoha místech  schovaná silniční policie. Dostali jsme se do rychlé kolony jedoucí 90 km/h a když protijedoucí auta blikala, všichni zpomalili. O každé silniční kontrole  se  spolehlivě  vědělo  předem,  protože téměř každé protijedoucí auto  blikalo.
 

                                                            Připadá Vám normální rychlostní omezení na 60 km/h ?
 
 Mimo kolonu jsem dodržoval raději  60-80 a to bylo na široké silnici kruté. Riskování střetu s policií nestálo za to, tolik radarů za sebou jsem ještě neviděl.  Napříč Bulharskem jsme minuli asi deset policejních hlídek a nikdo nás nezastavil.
 
Dochází nám benzín
Asi se to stane mnoha řidičům, pokud uvažují stejně jako my takto:  Benzín stojí v Bulharsku o poznání méně než v zemích po trase, proto do Bulharska přijíždíte s téměř prázdnou nádrží a za hranicemi chcete hned načerpat. První benzinka se Vám zdá pochybná a jedete dál. Další benzinku představuje pouze velká nadzemní nádrž. Říkáte si, to nebude kvalitní benzín, a jedete pořád dál k nějakému snad Shellu nebo Aralu. Kontrolka paliva svítí, Shell ani Aral se nekoná a je stále víc zle, zpomalujete jízdu a napjatě vyhlížíte benzinku za každou zatáčkou ...
Při průjezdu Sofií jsme přesně toto prožívali. Stáli jsme třeba na červenou, za námi mraky aut a každou chvilku nám mohl dojít benzín. Nakonec jsme se štěstím ke stojanu dojeli a do 45 litrové nádrže se vešlo 44,8 litru. A také jsme pochopili, jak je to s levným bulharským benzínem. Koupíte ho sice za nižší cenu (kolem 25 Kč/l),  ale právě  u těch  pochybných čerpaček.  Jistě ale nechcete o dovolené řešit problém s nekvalitním benzínem.  Takže tankovali jsme u důvěryhodné benzinky, s budovou a zázemím za cenu stejnou jako doma.
 
Ze Sofie už po dálnici
Sofie se objíždí severním obchvatem a nedoporučuje se jižní trasa, která více zabíhá do města a není dobře značená. Severní obchvat Sofie měří 40 km a trvá to po něm 40 minut. Za obchvatem jsme už frčeli po krásné dálnici v levém pruhu 120 km/h a všechny jsme předjížděli, jen jsme nechápali, proč se bulharská auta sunou tak nepochopitelně pomalu. Blízkost Turecka nám připomněla záměr zajet při zpáteční cestě do Istanbulu. Po dálnici se jelo příjemně, žádné drncání, převažoval kvalitní povrch. Varoval bych před malými odpočivadly a raději bych zastavil jen tam, kde stojí hodně aut.
 
Dálnice ze Sofie vede 206 km daleko a končí u Staré Zagory na kruhovém objezdu, kde můžete zahlédnout i české trolejbusy.  Dál se pokračuje po kvalitních širokých silnicích směrem na Nova Zagora, Sliven, Karnobat, Burgas a kolem cesty je stále na co se dívat.
 
       
 
Zastávka u vinice
Potřebovali jsme zastavit na pár minut u cesty na místě, kam není vidět, přitom jsme objevili za křovinami vinici a najedli se sladkých hroznů.  Poloha  -  6 km za Starou Zagorou  -  N 42° 26' 53''  E 25° 44' 57''.
 
Kamna v paneláku ?
Průjezd Novou Zagorou vyvolal otázky i pohoršení. Míjíme neudržované paneláky se zásobami dřeva na balkónech! - mají na nich narovnaná dřevěná polena. V zimě si snad přitápějí v kamnech? A rouru vystrčí z okna? Město přechází v zaplevelené plochy. Přímo u cesty stopuje snědá šlapka a má na sobě jenom dolní díl plavek. Vedro se stupňuje a vzpomínáme, jaké to bylo ještě předloni v autě bez klimatizace. 
 
Pěkná krajina
 

 
Blížíme se k pohoří Stará Planina. Silnice se jen dotkne předhůří (obrázek) a zase se vrací do rovinatých nížin. S blížícím se mořem se mění krajina a pěstované plodiny - tady rostou lány tabáku a slunečnice. Silnici lemují dlouhá stromořadí vlašských ořešáků. Projíždíme kolem ovocných sadů a desítek stánků s velmi levným ovocem - nektarinky, melouny, hrozny ... Chce to nakoupit už kolem Nové Zagory, kde za kilo broskví nebo hroznů dáte jen 1 leva, zatímco na pobřeží chtěli 3x tolik.
 
       
 
Směřujeme dál na východ po široké obstojné silnici, jen nás dráždí občasné nesmyslné omezení rychlostí. Vedro dále sílí a na dlouhých úsecích rozpálené silnice pozorujeme častá dolní zrcadlení, kdy protijedoucí auta se zobrazují na rozpáleném vzduchu ještě jednou vzhůru nohama. Na kvalitu silnice si nemůžeme stěžovat, 45 km před Burgasem dokonce začíná nová dálnice.
 
Nejdříve zajedeme na břeh moře a pak pomalu přijíždíme známými uličkami k našemu ubytování. Dostavuje se nádherná směs pocitů:  Radost, že jsme znovu v milém Bulharsku, že jsme zase autem hodně daleko, těšení se na mořské vlny,  na neznámá jídla, posezení u vína  a na nadcházející bezstarostné dny ...
 
                                                   Jak snížit riziko                                                  
 
V současnosti navštěvuje Bulharsko autem stále víc lidí a drtivá většina nemá cestou žádný problém.
Raději si před cestou přečtěte další text, zvýšené riziko tam je u musíte si ho sami zvážit.  Kdo jede do Bulharska autem, musí být tak trochu dobrodružná povaha a ne člověk vyhledávající klid, pohodlí a jistotu. I přes naši ojedinělou nepříjemnou zkušenost Vám cestu do Bulharska autem doporučujeme. Na pobřeží je bezpečno a dáte si pozor jen na kapsáře, kteří jsou ostatně v celé Evropě.
 
Další text obsahuje také varování a upozornění.  Nechci Vás odradit Vás od cesty, ale přispět k bezpečné cestě.
 
● Pohonné hmoty čerpáme na velkých benzinkách nadnárodních společností. 
Jsou trošku dražší, ale nemusíte se obávat o kvalitu benzínu a hlavně je tu postaráno o Vaši bezpečnost. V Bulharsku najímají tyto benzinky ochranku - někdy se kolem stojanů nebo na přilehlém parkovišti poflakuje chlapík s pistolí v uniformě.  Proč asi bylo třeba ho najmout ?
 
● Zdřímnutí v autě v Bulharsku nedoporučuji.   Zůstanete-li v noci na benzince
příliš dlouho,  bude Vás stejně obsluha čerpačky budit  a v zájmu bezpečnosti vyhánět.
V Srbsku a Maďarsku přespíte v autě na benzince bez problémů. Chybou by bylo přespávat v autě ve tmě, kde nikdo kolem není. Vyhledávám spíš velké čerpací stanice, velká parkoviště, frekventovaná, v noci dobře osvětlená místa a parkuji blízko budovy.
 

     vesnice Svatý Vlas navazující severně na Slunečné pobřeží  -  tady i na vrcholu sezóny najdete levné ubytování
 
● Buďte nenápadní - odlepte velké bílé CZ ze zádi auta (nečlenské země EU - Srbsko - však nálepku mohou vyžadovat, proto novou nálepku vozím s sebou).
Jestli většina aut za jasného dne nesvítí, nesviťte taky, jen byste všechny zbytečně na sebe upozorňovali a koledovali si o zastavení policií.
 
● Registrační značka Vašeho auta (SPZ) je Vaše vizitka a pro nekalé živly na Balkáně jasná upoutávka.  Kdyby bylo možné při vjezdu do Rumunska přišroubovat dopředu a dozadu nějakou tamější značku, projedete zemí s minimálním nebezpečím, zastavíte si, kde se Vám zlíbí a nikdo si Vás nevšimne. Jestli ještě nemáte na značce modrý proužek se symbolem EU,  raději si ho obstarejte, budete jako ostatní (mají ho skoro všichni - tam je to otázka prestiže).
 
Překvapí Vás, kolik moderních, nových vozů v balkánských zemích jezdí a ať jedete novým nebo starým vozem,  splynete s ostatními a poznají Vás jen podle registrační značky.
 
Také bych auto před cestou delší dobu neumýval a raději jel se špinavým autem včetně hodně zašpiněné značky. Před noční jízdou Rumunskem bych odpojil žárovku, která vzadu uprostřed osvětluje číslo auta. Noční jízda je však určitě bezpečnější po dálnici (Srbskem) než serpentinami v Karpatech (Rumunskem).
 
● Odmítáme rázně prodejce zlata, veksláky a všechny jedinečné koupě,  tyto snědé osoby Vás okradou ani nevíte jak. Zatímco jeden Vám prodává padělané bankovky, druhý stihne vykrást auto. Většinou si stoupnou na benzince nebo parkovišti tak, že musíte těsně kolem nich projít a něco Vám nabízejí. Neodpovídám jim, dělám zamítavé gesto, hlavně nezpomaluji chůzi a dívám se jinam, vyhýbám se očnímu kontaktu. Jak si jejich zboží začnete prohlížet, už Vás napůl mají. Tito lidé potřebují ke svým záměrům navázat kontakt a jsou v tom velmi vynalézaví.
 
● Čističe oken odháníme a když si nedají říct, zapnu stěrač s ostřikovačem. Pokud je neodeženete, začnou okno šudlit a chtějí pak nehoráznou částku. Nezaplatíte-li tolik, ztropí Vám scénu.
Na bulharské benzince jsme sledovali, jak umyli skla na sousedním autě a za minutu práce se dožadovali deseti eur ! Řidič se jim vysmál, ale smích ho přešel, když jeho auto obestoupilo několik snědších chlapíků a platil.

Poslední zkušenost máme ze Srbska: Čistič využil chvilky, kdy jsem odešel dovnitř benzinky platit a Helenka zůstala sama v autě. Nepodařilo se jí ho odehnat a když jsem se vrátil k autu, už natahoval dlaň. Spokojil se s 20 eurocenty (5 Kč).
 
● Pozor na "služby". Kdyby po Vás někdo chtěl pod pohrůžkou peníze, bylo by to vydírání. Když předtím pro Vás něco udělá, nastupuje smluvní cena. Nejčastěji nabízejí mytí oken a podle kvality jejich výbavy hned poznáte, jak vážně to myslí. Nabízeli nám také změření tlaku pneu, kontrolu oleje, průvodcovské služby atd.
 
●  Vytrvalé troubení -  věřte, že to nebudete potřebovat, ale zapamatujte si:  Vytrvalé troubení by mohlo odehnat příliš dotěrné pouliční prodavače, veksláky, umývače oken nebo "zámečníky" pokoušející se otevřít Váš kufr, když stojíte na červenou.  Nám takto "odemykali" kufr v Rumunsku, když jsme stáli před vlakovým přejezdem.
 

                                                                      náměstí ve vesnici Svatý Vlas
 
● Během jízdy po Balkáně je lepší zevnitř zajistit všechny dveře  i když to zpomalí pomoc v případě nehody, ale uvažte sami. Nemáte-li centrální zamykání, určitě si zamkněte před jízdou kufr. A jestli nemáte klimatizaci a jedete s otevřenými okny, pak při nutných zastávkách (semafor, vlakový přejezd, stojící kolona) okna hned zavírejte bez ohledu na vedro.
Mimochodem, cesta do Bulharska uprostřed léta autem bez klimatizace (i to jsme si před pár lety zkusili) představuje sportovní výkon.
 
● Bezpečnější je jízda ve skupině a mnozí řidiči někoho hledají, aby jela dvě auta pohromadě. Výhodou je vyšší bezpečnost a asistence nebo odtah při poruše.
Velkou nevýhodou se však stávají nutné ohledy a nesvoboda v rozhodnutí,  kde a kdy zastavit. Hrozí, že unavenější z obou řidičů půjde za své limity. Jezdíme výhradně sami.
 
● Brát s sebou malé dítě asi není nejvhodnější.  Přece jen 24 hodin v autě vyčerpá i dospělého a odpovídat neustále na otázku "Kdy už tam budem?" Vám asi na klidu nepřidá.
 
● Při opuštění auta na benzince zamknu osádku a jdu dovnitř platit.  Když se od auta vzdálíme všichni, sleduju občas, jestli se nám kolem auta někdo nemotá. Můžou Vám propíchnout pneumatiku nebo zapřít o ni hřebíky, ujedete pár stovek metrů a máte defekt. Vyskládáte kufr, abyste se dostali k rezervě a v tom okamžiku Vám mafiáni "pomohou" od zavazadel, v horším případě i od auta. Při výměně kola se snažte věci z kufru neskládat ven, ale nastrkat je dovnitř a mít stále zamčeno. 
 
● Auto zamykejte při každém vystoupení !  Na benzince, na parkovišti, na okraji silnice při podezření na defekt - všude zamykat, přestože v autě někdo sedí. 
 
● V opuštěném vozidle by nemělo být nic vidět.  Jednou se nám do kufru všechno nevlezlo a museli jsme zaskládat zadní sedadla. Cenné věci jsem zakrýval ošklivou, šedou, roztrhanou dekou.  Na předním skle nenechávejte přísavku od GPS.
 
● Trochu opatrnosti na zastávkách. Pokud stále jedete, je to v pohodě a projedete tak všechny země. Jakmile někde zastavíte, třeba na červenou, před přejezdem, při vjezdu na polní cestu, buďte ostražitější a rozhlížejte se kolem. Přijíždíte třeba k místu, kde se něco stalo, ale situace může být naaranžovaná, je to past na Vás, buďte připraveni rychle couvat a změnit trasu. Ignorujte gestikulaci jiných řidičů, že máte něco s autem, abyste zastavili. Cestu si plánujte raději jen po hlavním tahu.
 
Neparkujte dlouho na opuštěných, liduprázdných plochách. Na dálničním odpočivadle zůstaňte, jen když tam stojí více aut.
 
● Pro parkování je samozřejmostí  zámek řadicí páky a další zabezpečení. Auta se nejvíc ztrácejí v Bulharsku.
 
● V Bulharsku neparkujte mimo hlídaná parkoviště. 
Hlídaná parkoviště tam najdete na mnoha místech - několik na Slunečném pobřeží a téměř v každé vesnici. Obvykle je to rovná plocha ohrazená plotem, závora, budka u vjezdu a několik mladíků, kteří se tady střídají ve dne v noci. Za den se platí kolem 10-12 leva nebo 2 leva za hodinu. Dostanete kartičku a o auto se nemusíte bát.
Jestli si předem rezervujete hotel nebo privát, upřednostněte ubytování s parkováním (auto ve dvoře, hotelové parkoviště s kamerou, závorou, blízké hlídané parkoviště ap.)  Je to podstatné! 

● Nedůvěřujte. Jestli Vám někdo namlouvá, že mu právě došel benzín, potřebuje odtáhnout nebo nutně telefonovat, raději mu příliš nevěřte a rozhlížejte se kolem, protože nejspíš někdo další nablízku čeká, až se podaří odvést Vaši pozornost.
 

                                                                 hlavní ulice Cara Simeona vesnici Svatý Vlas

● Na hranicích předkládejte raději naráz všechny doklady - občanky (nebo pasy) celé osádky,  zelenou kartu a techničák. Oni si vyberou.
V Rumunsku na hranicích na mne začali celníci dost sprostě ječet, slušnost ta tam, prostě hulváti. Neuměli anglicky a nedovedli vyjádřit, oč jim jde. Až po chvíli jsem od nich zaslechl něco jako "green", podal jsem jim zelenou kartu a byl klid.
 
● Dodržujte rychlost a předpisy. Policie v cizí zemi má vůči Vám výhodu, že neznáte místní zvyklosti, jejich práva. Můžou Vám zakázat jízdu a sebrat pas ? Jak velká pokuta je přiměřená ?  Není to falešná policie?  Prostě nedat záminku a jet slušně.
V Bulharsku prověří Vaši psychickou odolnost a je to mimořádně těžká zkouška, když široké, rovné úseky omezují nesmyslnou šedesátkou a hlídají to desítkami policejních hlídek s radary.
 
● Rozumné je pojištění auta proti zcizení
Vzpomněl jsem si na to těsně před odjezdem a už nebyl čas obíhat pojišťovny, šel jsem tedy do České pojišťovny. Nejdřív se ptali, na kolik si auto cením a uvedl jsem 150.000 Kč. Pojištění na deset dní mi rozmluvili, prý je skoro tak drahé jako na rok.  Jako nejlevnější možnou variantu mi navrhli pojištění jen proti zcizení, ne havárie, za 6.000 Kč/rok s možností zrušit nejdřív za rok. Velmi nerad jsem smlouvu podepsal a zaplatil nejnižší zálohu 1.500 Kč. Den po návratu z cesty jsme šli s manželkou auto přepsat ze mne na ni a pak do pojišťovny zrušit pojistnou smlouvu z důvodu změny vlastníka, většinu pojistného mi pak vrátili, stálo mne jen 180 Kč.  Šlo to udělat mnohem jednoduššeji: Každou pojistnou smlouvu lze zrušit bez udání důvodu do dvou měsíců.
 
● Vyřizujeme si vždy zdravotní pojištění na cestu do zahraničí za cca 40 Kč/osobu a den.
 
● Na Balkáně je nejvíc ohrožen především Váš majetek - auto, peníze, cennosti.  Ze všech 27 zemí EU mi připadají právě Bulharsko a Rumunsko nejméně bezpečné. Proč je EU přijímala za nové členy a nechtěla po nich nejdříve, aby zde bylo bezpečněji a civilizovaněji ?  Evidentní je ekonomický důvod stejně jako u nás:  Zatímco kamiony volně projíždějí hranice a nikdo si jich nevšímá, Vy otvíráte i nadále celníkům kufr auta (jestli nevezete černého pasažéra),  lustrují Váš pas a odpovídáte na ponižující otázky.
 
● Porucha auta v Bulharsku by měla být dobře řešitelná,  funguje tam road assistant na čísle 146 a vyjíždějí z každého menšího města. Nepojízdné auto v Rumunsku je však veliký problém - můžete mít ale štěstí a někdo Vám pomůže.
 
● Ceny jsou pro nás nízké a úroveň bulharských služeb jim ovšem místy odpovídá. V turistických centrech nemají velkou snahu uklízet a odvážet odpadky.
 
● V Bulharsku se cítíte jako plnohodnotný turista (na rozdíl od Chorvatska). Bulhaři jsou vděčni za Vaši návštěvu a za Vaši útratu. Jídlo koupíte levněji než doma, v turistických střediscích za stejnou cenu jako doma.
Bulharsko má nejnižší životní úroveň a nejnižší příjmy obyvatel z celé EU.  Když jsme si prohlíželi privát a rozhodli se v něm ubytovat, dohnalo to majitelku k slzám. Tak byla šťastná, že získala zákazníka. 
 
● Ubytujete se snadno a levně, mimo velká turistická centra najdete přebytek volných pokojů, běžně za  8 - 12 leva na osobu a den. 
 
● Důležité bulharské telefony:   dopravní policie 165,  policie 166,  sanitka 150,  silniční pomoc 146, nebo +35929803308
 
● Automobilová slovíčka  (napsáno foneticky - jak se vysloví)
auto - leka kola, autoopravna-avtoservis, dálnice-avtostrada, benzín-bjenzin, nafta-nafta, plyn-gaz, olej-maslo, voda-voda, celnice-mitnica, celník-mitničar, nadjezd-nadljez, podjezd-podljez, pěšky-pěša, rychlost-skorost, pomalu-bavno, policie-policija,  okruh-krg, semafor-semafor, objížďka-otkloněnije, vlevo-vljavo, vpravo-vdjasno, nahoře-gorje, dole-dolu, vzadu-otzad, jet-ptuvat, zastavit-spra, zakázáno-zabraněno, červená-červjena, zelená-zeljena, pneumatika-guma, defekt-děfjekt, brzdit-spirat
 
● Vezeme s sebou
malý hasicí přístroj - je povinný do Bulharska
dvě velké deky a polštáře kvůli přespávání v autě
sladkosti pro rumunské děti (jen při průjezdu Rumunskem)
velkou zásobu vody a šťáv vytáhnutých těsně před odjezdem z lednice
deset plechovek dobrého českého piva, kdyby celníci vytvářeli umělé problémy   
 

 Pokud máte pocit, že je to bláznivý nápad jet autem 1.600 km na Balkán, není to tak.  
 Když tam jedete poprvé,  je to něco nové a neobvyklé, prožíváte malé dobrodružství, vnímáte    krajinu kolem, přírodu, země a samotná cesta je velkým zážitkem. 
 
 Naše dovolené u Černého moře byly perfektní a nezkazila nám je ani nepříjemnost   v Rumunsku.  Pokud se také odhodláte cestovat autem, přeji Vám bezproblémovou cestu   a příjemný pobyt !!!

Zajeďte si na den do Istanbulu !

                                  Naše delší cesty autem z poslední doby                                
 
na 11 dní v červenci 2007: za polární kruh, bílé noci, Nordkapp, fjordy  7.982 km
                                 CZ - PL - LT - LV - EST - FIN - N - S - DK - D - CZ
na 6 dní v červenci 2009: Kurská kosa, Riga, estonský ostrov Saaremaa  3.444 km,
                                      CZ - PL - LT - LV - EST - LV - LT - PL - CZ
na 7 dní v srpnu 2009:  k Černému moři a do Istanbulu   4.255 km, 
                             CZ - SK - H - SRB - BG - TR - GR - MK - SRB - H - SK - CZ
na 12 dní v červenci 2010 do Bulharska oklikou   4.574 km
           CZ - A - IT - SLO - HR - BIH - MNE - AL - MK - GR - TR - BG - SRB - H - SK - CZ
 

 
                  Na hlavní stránku      Austrálie - cestopis  a o řízení po levé straně

Autem do těchto zemí:
  Albánie  Bulharsko  Turecko  Rumunsko  Maďarsko  Finsko  Norsko  Švédsko  Litva  Lotyšsko  Estonsko
  
   Bulharská letoviska:   
  Slunečné pobřeží  Nesebr  Vlas  Kiten a okolí   Primorsko  fotky z BG

 

cestujte©2012